THE MATRIX RELOADED

Matrix je fenomén, který většina internetových médií během posledního roku skloňovala ve všech pádech. Příchod druhého a třetího dílu sci-fi trilogie se dokonce často přirovnával k uvedení adaptace Tolkienova Pána prstenů či kouzelnického Harryho Pottera. A bratři Wachowští, na nichž kvality celé trilogie stojí a padají, se rázem stali nejen uznávanými ale s oblibou také veřejně promílanými hvězdami filmového nebe. A to i přesto, že v komunikaci s novináři nejsou přespřiliš aktivní. Stalo se tak bezesporu zaslouženě - Matrix představuje v dějinách kinematografie podobně významný mezník jako svého času Spielbergův Jurský park.

Odlišnost prvního a druhého Matrixu je patrná prakticky na první pohled. Zatímco původní Matrix se o světě jako takovém zmiňoval jen sporadicky a podstatná část příběhu rozváděla myšlenku virtuálního světa - simulace, v níž přežívají miliardy lidí pěstované Stroji kvůli energii, ve dvojce naopak už nechybí například několikaminutová procházka po Siónu, poslední kolonii lidí odolávající náporu Strojů. Vše co se týká Matrixu jako takového je tu navíc postaveno o úroveň výš. Od diváka se očekává přinejmenším pochopení prvního dílu a o nějakém uvedení do děje pro nezasvěcené tu nemůže být řeč.

Kouknete-li ostatně na stopáž filmu, která se zastavuje někde u 140 minut, je vcelku jasné, že pokud chtěli tvůrci jedničku "trumfnout" po stránce vizuální, muselo se někde ubrat. A ubíralo se prakticky všude - a hodně. Jak jinak totiž najít místo na boj Nea se stovkou naklonovaných agentů Smithů, mnohaminutovou fascinující automobilovou honičku a spoustu dalších akčních scén, jejichž opodstatněnost je prakticky nulová, ale výsledný efekt na diváka ohromující. I proto se o Matrixu Reloaded tvrdí, že krom chaosu v doteď přehledném příběhu přináší jen lepší efekty a paletu triků, které se ostatní tvůrci budou během několika příštích let snažit napodobit.

Zvláštností Matrixu Reloaded je fakt, že čím hlouběji do něj pronikáte, tím pozitivněji na vás působí. Většina diváků po jeho zhlédnutí nabyla dojmu, že oproti svému předchůdci je mnohem nudnější, méně si zakládá na silném příběhu a kombinací z vody vyvařených scén působí přeplácaně a nesystematicky. I já bych se s podobným názorem ztotožnil - kdybych býval neměl tu čest druhý Matrix vidět znovu. V tu chvíli mi došlo, že když jeden z fanoušků Matrixu tvrdil o lidech, jimž se Matrix nelíbil, že nechopili podstatu jeho příběhu, nebyl až tak daleko od pravdy, jak by se nezasvěcenému člověku mohlo zdát. Nemůžeme ale za maniaky Matrixem posedlými stát bez výhrady. Nedostatkem "dvojky" je především způsob, jakým tvůrci pospojovali jinak výborně napsané a brilantně natočené úseky do nepříliš pospolitého celku. A i v rámci oněch úseků by se leccos dalo tvůrcům vytknout. Tak třeba když jedna z hlavních postav filmu vysvěluje, proč je vše podřízeno jakési "kauzalitě", praktickou ukázkou, kdy jistou blonďatou slečnu přivede s pomocí čokoládového dezertu do stavu blaženosti. Podobně křečovitě je do příběhu vmanipulována řada vedlejších roliček, jejichž existence je v některých případech jen zbytečná, v těch ostatních pak otravná až znechucující.

Černou kaňkou na příběhu ale není možná ani tak přemíra zbytečného filozofování či nestejnolitá posloupnost scén, jako spíš průměrné herecké výkony hlavních představitelů. Od Trinity se sice dalo nemastné neslané hraní ve stylu její role v jedničce čekat, nicméně občas už ono "hraní" vypadá spíš jako otrávená recitace textu a postrádá jakýkoli náboj. Neovi také víc svědčí akční scény - jinak totiž připomíná robota, který jen občas natočí hlavu, aby vypadal trošku komicky, a jinak jen metá kabátem ze strany na stranu. Morpheus a agent Smith však kvalitu filmu po stránce hereckých výkonu vytahují bohatě přes současný průměr. Zvláště toho druhého jmenovaného si zamilujete hned jakmile se z jeho úst ozve ono známé "Mr. Anderson". Nelze samozřejmě popřít, že kvalita dialogů, které spolu hlavní postavy vedou, dostává ve dvojce pořádně na frak. Nemohu tvrdit, že řada scén nevypadá jako vytažená z béčkového amerického filmu. A rozhodně tvůrce nepochválím za nepovedené úlety typu předpotopní technoparty v jedné z jeskyní Siónu. Přesto však nemohu souhlasit s názorem, že "dvojka" Matrixu je jen nastavovanou kaší a těžce průměrným návdavkem fanouškům prvního dílu. Matrix Reloaded je totiž spíš něco jako jeho vyspělejší bráška. Protože ho lépe známe a víc mu rozumíme, zdá se nám méně atraktivní - ovšem jen do doby, než si jej ale prohlédneme pořádně. Na Matrix Reloaded totiž nejde pohlížet jen jako na dvouhodinovou předváděčku nejnovějších vizuálních efektů.